Jdi na obsah Jdi na menu
 


365 povídek - průvodčí ve vlaku

5. 11. 2012

 Je ráno a zvoní budík . Vstávám a potichu si rozsvěcím světlo v kuchyni a jdu na záchod. Jsou čtyři hodiny ráno. Dnes budu jezdit na osobáku to nebude nic moc , ale zase to utíká . Piju kávu a rychle rohlík a jdu na nádraží . Nastupuji na směnu a jdu na svou soupravu . Sakra dnes jezdím s tím nesympatickým mašinfírou. Nejde s ním promluvit a jen bručí a navíc není vůbec upravený . Divím se , že ho ta jeho pustí z domu . Vypadá jak bezdomovec. Tak a už jedeme . Dobrý den přistoupil někdo další , prosím vaše jízdní doklady ke kontrole . To je moje věta co mám nahranou v hlavě a pořád jí musím přehrávat. Jedeme do města to je vlak narvaný a chodím sem tam , ale na obracenou cestu je to jiné . tam si odpočinu jezdí málo lidí a mám i čas s někým pokecat . Jeden pěkný chlap jezdí právě tou trasou zpět z města a je opravdu moc pěkný a mě se líbí. Je mi 45 a čas kdy jsem ještě zajímavá pro muže se pomalu krátí a tak mi lichotí , že si takový fešák se mnou popovídá . Mám ještě pěknou postavu , jsem štíhlá tmavovláska menší prsa a říkají pěkné hnědé oči . Je oběd ten zhltu na nádraží a zase jezdíme . Čas letí a už mám dost utahané nohy a sláva je konec a jdu ukončit směnu . vycházím z nádraží a jdu směrem domů . A proti mě jde on muž co si povídáme . Pozdravíme se a chvilku povídáme a nejednou mě zve na vyjíždku autem do přírody. Je krásné odpoledne a jen chvilku váhám a svolím . Sedáme do auta a jedeme k pěknému rybníčku . Vyskočí z auta a rozkládá deku a má dokonce piknikový koš . Jsem jako v jiném světě a užívám si to . Koupeme se a ... Odváží mě za dvě hodiny na nádraží a já se vracím domů. Nemám žádné výčitky jsem spokojená a vařím večeři .Je ráno a zvoní budík.